Historie muzea Praga
Bývalá pražská továrna Pragovka znovu ožije. Opět auty, ta se tu tentokrát ovšem nebudou vyrábět, ale vystavovat. Exponáty pocházejí ze soukromé sbírky.
Jak muzeum Praga vlastně vzniklo
Jejich majitelem je Emil Příhoda, původní profesí automechanik, který se své sběratelské vášni věnuje již skoro šest desítek let. Celá kolekce je tak dokonce třetím největším výběrem automobilů jediné značky, což potvrzuje i kulturní komise UNESCO. Jsou v ní modely z let 1908 až 1985, přičemž většina je stále provozuschopná. U zhruba 20 % pak pokračuje proces restaurování. Základem se stala Praga Alfa z roku 1924 cabriolet, kterou rodina Příhodových měla pro běžný provoz.
Emil Příhoda na počátku provozoval i svoje soukromé muzeum v Sobíně. Posléze našel se svým koníčkem jiné útočiště, a to ve Zbuzanech u Prahy, v původně polorozpadlém statku, který se podařilo pro tyto účely zrekonstruovat. Otevřelo se v roce 2000, nakonec však muselo být roku 2016 uzavřeno. Příčinou konce se staly rodinné neshody.
Rodinné rozpory a hrozící zánik nádherné kolekce
Vlastník se nakonec ke svým plechovým „miláčkům” po nějakou dobu nemohl ani dostat. Tento status nakonec svým rozhodnutím po čase do jisté míry zvrátil okresní soud. Byť smutným vyústěním neutěšené situace byl špatný technický stav vozů. Těch má pan Příhoda ve své sbírce konkrétně asi osm desítek. Samozřejmě je totiž nutné se totiž u nich věnovat pravidelné údržbě, například kapalin. Spory však stále pokračovaly, původní muzeum bylo mimo provoz, nefungovala zde voda a elektřina, omezený přístup tak zůstal zachován pouze majiteli a nemohli sem přicházet návštěvníci.
Což je rozhodně škoda, protože muzeum ukrývá pravé skvosty od automobilů osobních přes nákladní až po sanitní a vojenské speciály. Mezi ty nejzajímavější modely patří například autobus NDO, tehdy speciálně sestavený na míru potřebám sokolského sletu. Pochází z roku 1938. Dalším pozoruhodným kouskem je luxusní Praga Grand, který vznikla roku 1918. S touto Pragovkou se vozil například i Jan Masaryk a vozidlo mohlo dosáhnout rychlosti až 100 km/h. Unikátem je rovněž reklamní automobil s logem známých bonbónů Hašlerek či nejstarší městské taxi Praga V pocházející z roku 1908.
Jedinečná vozidla, která si také zahrála v řadě oblíbených filmů, však kvůli zcela nevyhovujícím podmínkám začala zvolna chátrat. A zub času se citelně podepsal také na dokumentech v podobě fotografií či například výrobních výkresů. Kompletní archiv zahrnuje celkem 400 000 položek. Bez adekvátní péče proto souboru s vysokou historickou hodnotou hrozil zánik. Celou kauzu popisuje pěkně reportáž České televize v pořadu Reportéři ČT "Pragovky pod zámkem." Tento scénář se však snad již definitivně podařilo odvrátit. Vzniknout totiž má zcela nové muzeum v areálu nyní již neexistující továrny značky Praga.
Bude se otevírat nové muzeum
To se má stát centrem pražských Vysočan. Veřejnosti byl tento záměr oznámen při příležitosti 110. výročí vzniku automobilky Praga z úst primátorky Adriany Krnáčové. Muzeum vznikne v v bývalé hale číslo 20 areálu Pragovka. Stane se součástí pražského ArtDistrictu Pragovka. Půjde současně o prostor sloužící pro pořádání kulturních a společenských událostí. Za návrhem samotného muzea stojí architektonické studio Jakub Cigler Architekti.
Sousední hala č. 19 dozná přeměnu na muzeum moderního umění, což jsou prostory, které městu zatím citelně scházejí. Záštitu nad nad nimi přebere Národní galerie. Město nakonec dospělo k dohodě s majitelem bývalých strojíren, ze kterých se tedy má snad do budoucna být nové srdce pražských Vysočan. Vzniknout by tu měly nejen soukromé byty, ale také náležitá občanská vybavenost jako školka. Projekt je zatím na počátku, přičemž práce by měly vypuknout v průběhu roku 2018.
Současnost značky Praga
Značka Praga se nyní specializuje na výrobu motokár, letadel a také hlavně supersportu Praga R1R, který je celosvětově uznávaný - momentálně v něm jezdí i Jon Olsson a nemůže si jej vynachválit, je to tak vůbec první české superauto, které slaví globální úspěch. Samozřejmě, že R1R není tak praktický jako třeba Mercedes GLS, ale váží pouhých 670kg, a tak jej dvoulitrový čtyřválec od Renaultu nalazený na 330 až 390 koní dokáže rozpohybovat pod 3 vteřiny. Navíc je homologované a lze ho legálně provozovat na pozemních komunikacích, což je na auto tohoto formátu celkem neobvyklé.